V listopadu už jsou hrozny většinou posbírané a práce se přesunula z vinohradu do sklepa. Já jsem se opět vypravil do Jiráskovy ulice, tentokrát za panem Vladimírem Lankašem, abych mu položil pár otázek. Snad nikde jinde u malovinařů jsem neviděl tolik vína co má doma pan Lankaš, který se kromě výroby běžného vína zabývá také archivací vína. Ve sklepě má nejstarší víno z roku 1976 a další vína z dobrých ročníků až do současnosti.
Pan Vladimír Lankaš pochází z Chrudimi z východních Čech. Ve 14ti letech asi v roce 1960 se přistěhovali do Strážnice. Vyučil se pro komunální služby města Strážnice jako elektromechanik, tzn. jako opravář elektrických spotřebičů. Po vyučení jezdil asi tři roky do Břeclavi, kde pracoval v opravně elektrospotřebičů a v navijárně motorů, kde získal zkušenosti a potom ve Strážnici otevřel první opravnu elektrospotřebičů, kde vyučil i čtyři kluky, kteří tuto práci dělali s ním i po něm. Když měl své nástupce, začal pracovat jako údržbář svářecích i jiných strojů v domě komunálních služeb, kde se vyráběly radiátory pro ústřední topení.
Po zrušení komunálních služeb začal dělat s bratrem servis na výtahy a montáž nových výtahů. Tuto práci vykonával asi 10 let. Poté nastoupil do Tabáčky ve Strážnici kde dělal údržbu při výrobě tabákových výrobků. Tady pracoval taky 10 let. Dva roky před odchodem do důchodu zrušil Philip Morris výrobu cigaret ve Strážnici a propustil všechny zaměstnance. Poté nastoupil do Dětského domova ve Strážnici kde pracoval jako údržbář a topič. Od roku 2008 si užívá zasloužené penze.
Od kdy jste členem ČZS? Máte nebo zastáváte nějakou funkci?
Členem jsem od roku 1970. Jeden rok jsem byl místopředseda. Ale nechtěl jsem, protože mně se moc nechce a ani to moc neumím mluvit před lidma. Po roce se zvolil nový místopředseda a to byl Jaroslav Gazda.
Kdo Vás přivedl k vinaření a díky komu jste se k vinaření vlastně dostal?
V rámci oslav 700 let města Strážnice se konala 13.-15.4.1968 v Tabáčce okresní výstava vín. Na této výstavě získal pan Hejda zlatou medaili za vystavené víno a protože to víno už na výstavě nebylo, pozval mě do jeho sklepa okoštovat toto víno a to byl impuls mého vinaření.
Vinohrad jsem neměl a hrozny jsem kupoval. Vše jsem se učil od základu. V roce 1972 se mně naskytl vinohrad na díle s bráchů, kde bylo 150 hlav a já jsem si vysadil dalších asi 100 hlav vinohradu. Takže jsem měl 250 hlav svojého prvního vinohradu. Byly tam odrůdy Rulandské bílé, Neuburg, Ryzlink rýnský a Sauvignon. Já jsem vysadil akorát ten Ryzlink rýnský a Neuburg. To Rulandské bílé tam bylo, to sadil ještě otec s bráchou.
Potom se mně v roce 1986 naskytla příležitost koupit od pana Stanislava 400 hlav vinohradu na trati Kněhnice, ke kterému jsem si dosadil dalších asi 300 hlav a přikoupil ještě vedlejší úlehlu. Celkem jsem měl 40 árů pozemku, vysazených 900 hlav vinohradu a pěstoval jsem 16 odrůd. To tam bylo asi ještě před 5ti lety. A protože už jsem to nestíhal, tak jsem začal pomalu vinohrad od vrchu likvidovat. Tak jsem zlikvidoval asi 200 hlav a ze zbývající části vinohradu jsem asi čtvrtinu pronajmul dalšímu vinaři, jelikož nikdo z rodiny nemá o vinohrad zájem.
Od začátku vinaření veškeré práce ve vinohradě děláme jen s manželkou od střihání až po práci s vínem ve sklepě, což je velice namáhavé a náročné na čas a proto ji touto cestou moc děkuji.
Které odrůdy pěstujete?
Veltlín zelený, Vlašský ryzlink, Aurelius, Moravský muškát, Neuburg, Tramín červený, Muškát Ottonel, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Frankovku, Děvín, Rulandské bílé, Svatovavřinecké, Veltlínské červené rané, Müller Thurgau a Rulandské modré. Každů odrůdu dělám zvlášť. Odrůdy Müller Thurgau, Rulandské bílé, Veltlínské červené rané, Rulandské modré a Svatovavřinecké už neobdělávám, protože jsou v pronájmu.
Jaký způsob vedení uplatňujete ve vinohradě?
Rýnsko-hessenské. Dva kmínky, dva tažně, ale střihám tři tažně, dva ohybám, jeden nechám stát jako záložní, kdyby se nějaký zlomil, který po ,, zmrzlých ,, vystřihnu a zostanů tam ty dva. A někdy když trošku přemrzne tak ten třetí ohnu taky, ale zas mám větší problém se zmítáním, dá to víc práce. A ještě další argument pro ten třetí tažeň, který zostane stát, že když začnů zlobit svilušky, hálčivci a vlnovníci, tak oni majů snahu furt lézt nahoru. Většina z nich se tedy posune na ten stojící tažeň a já jím ho potom ustřihnu a spálím.
Děláte víno jen z vlastních hroznů nebo i hrozny kupujete?
Po té první výstavě jsem chtěl mít víno, tak jsem si kůpil hrozny, abych nějaké svoje víno měl, protože v roce 1969 jsme začali stavět a potřeboval jsem nějaké víno pro kamarády, kteří nám se stavbou pomáhali. Potom už jsem dělal víno jen z vlastních hroznů.
Jaká je Vaše oblíbená odrůda?
To se nedá říct. Jednou se povede víc to, jindy se zase povede víc to. Jinak třeba ještě před pěti lety jsem měl víc oblíbené bílé víno, teď dávám přednost červenému. Ale z bílých by to byl asi Ryzlink rýnský. V roce 1983, který byl úplně špičkový ročník, protože ty vína vyzrály na 23º dokonce i na 25º a odrůdy Ryzlink rýnský a Rulandské bílé se velice povedly a měl jsem dilema rozhodnout, které to víno je lepší. Tím jak sem to víno uložil do archivu a zrálo a zrálo a po těch zhruba 10ti letech se mně ten Ryzlink jevil lepší než to Rulandské. To o tom rozhodlo, až to víno samo uzrálo, protože mladé víno z těchto ,, áček ,, nikdy neukáže tu svoji kvalitu, to co dokáže tím zráním po těch pár letech. Proto já mladé vína ani moc nemusím.
Z červených by to byla asi ta Frankovka. Třeba Cabernet Moravia je voňavější, je to takové jemnější víno, ale zase zráním ta Frankovka vždycky ukáže lepší kvalitu po několika letech.
Vzpomenete si ještě, jaké bylo první Vámi vyrobené víno?
První víno z kupovaných hroznů si nevzpomenu, ale první nejlepší víno byl Ryzlink rýnský a Rulandské bílé co jsem si vysadil svůj vinohrad na tom díle. Bylo to v tom roce 1983, který byl špičkový a to byly moje nejlepší vína, které mám v archivu dodnes.
V čem podle Vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Jelikož tyto nové technologie pro výrobu vína jsou vhodné hlavně pro mladé vína. Z toho ten archiv nikdy tak kvalitní neuděláš. To znamená kvasinky a různé enzymy, nové technologie které se používají, nakvášet, chladit rmut a já nevím co všecko. Teď už je to tak složité vyrobit dobré víno, ale to víno je dobré jenom první rok, dva, nevím jestli aj tři, to nemám nikde vyzkoušené, protože mně takové víno nikdo nenabídne, protože asi to neide. Během své 50tileté vinařské činnosti se různě měnily postupy výroby vína, které jsem všechny vyzkoušel, ale nakonec jsem se vrátil zpátky k technologii výroby vína, tak jak se dělalo před těma 50ti rokama když jsem začínal, jak mě to naučil ten pan Hejda. Používám jenom síru na udržení vína, aby bylo zdravé a používám bentonit, když je moc bílkovin ve víně, tak stahnu bílkoviny, aby se mně to víno nepohlo. To jsou jediné dvě složky, které používám.
Na přisíření mladých vín po dokvašení používám pyrosulfid a když dosiřuju archivní vína, které dávám do lahví až po čtyřech letech, kdy jsou stabilizované časem, tak dosiřuji tekutou sírou, protože se dá po změření obsahu ve víně přesně odměřit a nadávkovat do vína.
Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař řídíte?
V první řadě je třeba hlavně dodržet čistotu. Když vidím vinaře, kteří dají rmut na pres, vylisuje něco do večera, potom to tam nechá do rána dotéct a dává to dohromady s tím prvním, tak to je úplná hrůza, protože to víno naoxiduje. Získá to i vyšší barvu a i když to přisíříš tak už se to nikdy nezpraví. Takže důležitá je hlavně čistota a potom samozřejmě dodržet tu odrůdovou skladbu. Nedávat tam žádnou jinou odrůdu. Když tam dáš do 100 litrů litr nějakého jiného vína, tak se nic nestane, ale dat tam třeba 10–20 %, to už je moc. To už není odrůdové víno.
Zahříváte rmut při výrobě červených vín?
Taky jsem to zkoušel, samozřejmě, že jsem získal daleko vyšší barvu než když se to nepoužívá, jenomže současně s tím jsem získal hodně taninů, hořčiny a třísla do vína, které se tam vyluhovalo tou větší teplotou. Takže dnes to už nepoužívám. Ale co používám při výrobě červeného vína je to, že po celou dobu mám rmut ponořený. Mám na to vyrobené takové děrované plastové síto. Nádoba ve které to dělám je uzavřená, to znamená, že unikající kysličník při kvašení mně chrání povrch toho rmutu, aby to neoxidovalo. Vůbec to nemíchám a hlavně to nesířím. Sířím to až když to jdu presovat.
Kdyby jste srovnal vína před 20ti, 30ti lety a teď, jaká se dělala dříve vína?
Za tych 30 roků se tak měnily ty trendy vín, že když si vzpomenu, když jsem já začal dělat víno, tak konkrétně třeba ten pan Hejda, u kterého jsem se vlastně vyučil, tak on dělal vína, že to sladil né moc. Tak do 21º. Tenkrát ty vína tak nedozrávaly. Když to dozrálo na tych 21º to musel být dobrý ročník. To bylo zhruba tak 45 roků zpátky. Potom byl trend sladkých vín. Když jsme jezdili koštovat vína i mimo Strážnici k těm špičkovým vinařům, tak ty měli vína sladké jak cumel. Potom jsem já s Ottů Kolesíkem začal propagovat vína víc přírodní, ne tak sladké. Pod tím sladkým vínem se schovaly i drobné nedostatky toho vína, ten cukr to překrýval. Dneska se zase dělají ty sladké vína. Já dělám furt ty svoje přírodnější vína. Takže ty vína nemají ani tolik alkoholu a vykvasí mně to vždycky normálně do sucha. Mám potom problém obstát na výstavě se svojíma vínama mezi tyma sladkýma. Každý se chytne toho zbytkové cukru, to má delší dochuť.
Jaké jste používali dřív prostředky k ošetření vinohradu?
Začal jsem na Kuprikolu a Sulikolu. Dokonce na vinohradu tchána jsem používal ještě vápno a modrů skalicu. Potom se začaly vyrábět postřiky moderní, účinné a drahé. Taky se dřív používala prášková síra proti oidiu.
Jak to bylo dřív s nemocemi na vinohradu?
Nebylo tolik nemocí, protože nebylo tolik vyšlechtěných nebo až přešlechtěných odrůd. Odrůdy byly odolnější. Stačilo 3x někdy 4x za sezónu postříkat a bylo vymalované.
Mění se podle Vás v posledních letech kvalita našich vín?
Ty možnosti hlavně v té velkovýrobě jsou daleko větší než kdysi. Možnost rozboru vína, kolik má hrozen bílkovin, kyselin, PH, atd.. To pomáhá velice ve výrobě těch vín, že ty vína se dají vyrobit kvalitnější než byly kdysi. Dnes se udělá rozbor v labošce a technolog stanoví postup výroby.
Co si myslíte o BIO/EKO vinaření?
Ani tomu moc nevěřím, že je to tak ekologické, že ty postřiky jsou dostačující ty biologické. Moc těch možností, že bych ty vína ekologické okoštoval nemám.
Co Vás na práci vinaře nejvíce baví?
Když jsem byl mladší tak mně bavila práce ve sklepě s vínem. Teď postupem času vzhledem k nemocem kdy musím jíst prášky, tak to víno už musím omezovat, tak mě to už v tom sklepě s tím vínem tolik nebaví, vyhýbám se tomu bych řekl. Ve vinohradě mě nejvíc baví střihání.
Kterého ze svých vinařských úspěchů si nejvíc ceníte?
Cením si ocenění na těch větších výstavách – 3x vítěz odrůdy celoslovenské výstavy s mezinárodní účastí, 2x zlatá medaile Poysdorf, 1x zlatá v Žilině, 2x zlatá medaile oblastní výstava v Rohatci, 1x zlatá na oblastní vystavě ve Velkých Bílovicích. A taky mám spousty ocenění na našich družebních výstavách.
Kterou část roku nejraději chodíte do vinice a proč?
V tu zimu, když je pěkně na to střihání a pak na podzim na vinobraní. Když beru jenom jednu nebo dvě odrůdy a je pěkně, tak jedeme ráno když je chladněji a jak to posbíráme tak si sedneme do bůdky, uvaříme si kafíčko a potom hrozny doma zpracujeme.
Z čeho má vinař největší strach?
Kromě toho, že celoroční práce ve vinici může přijít vniveč, tak taky, že zdraví nevydrží a na ty moje archivy se budu jen dívat.
Říkal jste si někdy, že s vinařením skončíte?
To už si říkám 10 roků. Já už bych vinohrad nejradši zrušil, ale teď mám dilema, jak to udělat.
Máte komu předat pomyslné žezlo vinaření?
Nemám.
Na který dobrý nebo špatný ročník vzpomínáte
Vzpomínám si, že v roce 1982 jarní mráz zničil veškerou úrodu.
Jak hodnotíte ročník 2018?
V loni byla velká úroda a vína neměly tolik extraktu jako v roce 2017.
Kolik vína denně obvykle vypijete?
Piju víno jenom když dojdou známí nebo kamarádi a když musím to víno z důvodu zdraví toho vína okoštovat. Když dojedu z vinohradu autem tak si otevřu první pivo, protože já vínem žízeň nezaženu.
Víno a vliv na zdraví, co si o tom myslíte?
Byli u nás ve sklepě kardiologové z Polska a ti říkali, že víno, ať už bílé nebo červené, je to jedno, pokud se to nepřehání tak to má dobrý vliv na zdraví celkové a hlavně na to srdce.
Je listopad, co dělá vinař v tomto měsíci?
Dolévám vína, stáčím některé vína, měřím síru a dosiřuju. Je to spíš práce ve sklepě.
Jak odpočíváte?
Něco dělám. Vždycky si najdu takovou práci kterou jsem oddaloval až bude čas a není to nějaká namáhavá práce, ale je potřeba udělat, tak přitom si odpočinu.
Jakou radu byste dal začínajícímu vinaři?
Aby si to rozmyslel, protože je to pomalu na celý život a když už se na to dá tak ať to dělá poctivě.
Chtěl byste dodat něco závěrem?
Vzhledem k tomu, že náklady na vinohrad jsou stále vyšší, to jsou postřiky, hnojiva, atd. a na víno už není takový odbyt, tak brzy přibude další odběhnutý vinohrad. Roky přibývají a s nimi nemoce, které mně už nedovolí tak těžkou práci vykonávat. A nakonec i kdybych vypil každý den litr vína, tak bych musel žít do 100 roků. Takže vína mám dost a práci rád přenechám těm, kterých to baví a přeji jim moc úspěchů.
Krásná malba Strážnického zámku, která zdobí sklep pana Lankaše.
Za členy ČZS Strážnice Vám přeji do dalších let hlavně pevné zdraví a hodně vinařských úspěchů.
Ondřej Kočvara
Ve Strážnici dne 1.11.2019