Při příležitosti životního jubilea našeho přítele pana Pavla Kuldy, který před měsícem oslavil 80tiny jsem se rozhodl s ním udělat rozhovor. Pan Kulda pochází z obce Zábrodí na Náchodsku. V roce 1955 přišel do Strážnice, aby se zde učil na zemědělské škole –mechanizační. Až do odchodu do důchodu pracoval u ČSAD ve Veselí nad Moravou jako automechanik a dále ve výdejně na nářadí. V šedesátých letech vstoupil do ČZS ve Strážnici, kde zastává funkci kulturního referenta.

Navštívil jsem ho v příjemném prostředí jeho vinného sklepa a položil mu pár otázek.

Kdo Vás přivedl k vinaření nebo díky komu jste se k vinaření vlastně dostal?
K vinaření mně dovedla ta nutnost, že tchán měl vinohrad v Horním Štamfátě a já jsem v tom musel pokračovat. Jenže tchán dělal vína růžové. Všechno co tam bylo tak, se dalo dohromady. Podařilo se mi ho přemluvit, aby dělal víno samostatně zvlášť, jak víno bílé, tak víno červené. No a od té doby mně to přenechal s tím, že ve sklepě má být jeden hospodář. To mně bylo asi 30 roků.

Máte vlastní vinohrad nebo hrozny kupujete?
Vinohrad mám vlastní. Původně tam byly čtyři řádky. Prostřední dva jsem vyklučil, protože to bylo na úzko a dal jsem doprostřed jeden řádek odrůdy Chardonnay a místo Ryzlinku vlašského, který přestal rodit jsem dal Sauvignon, což je moje oblíbená odrůda, kterou mám rád pro její vůni a chuť. Dále pěstuji odrůdy Svatovavřinecké a Frankovku. Někdy kupuju Ryzlink vlašský, protože se mi tato odrůda líbí.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař řídíte?
Poctivost a bez kapky vody.

Jaký postup při výrobě vína uplatňujete?
V posledních letech používám ušlechtilé kvasinky, hlavně u těch odrůd burgundských a Sauvignonu. Jinak postup výroby je pořád stejný, tradiční.

Kdyby jste srovnal vína před 30ti, 40ti lety a teď, jaká se dělala dříve vína?
Tam se právě používala i ta voda u některých. Znám jednoho, který dělal z bílého víno červené, protože dostal o korunu víc za litr. Lidé se potom smáli, že mají modré zuby.

Jaké se používaly prostředky k ošetření vinic?
Dodnes mám ve vinohradě betonovou káď, kde se dřív míchala na postřik zelená skalice. V pozdějších letech jsme pak používali hlavně Kuprikol a Sulikol.

Co Vás na práci vinaře nejvíce baví?
Když už je hotové víno a hlavně když se to daří. To je prostě radost. Dále když se sejdeme kamarádama. Máme takovou skupinu vinařů, se kterými se navštěvujeme ve sklepích a debatujeme o víně. Tam se člověk pořád dovídá nové věci. Člověk nemá být ve sklepě sám.

Kterou část roku máte ve vinohradě nejraději?
Nejraději mám řez révy, když se střihá. Tam člověk musí přemýšlet jak ta hlava bude příští rok vypadat. Střihám a už se dívám vedle jak bude ta vedlejší vypadat, no prostě tam se musí uvažovat.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si nejvíc ceníte?
Když mně to dobře ohodnotí na výstavě. Jinak mívám vcelku pěkné ohodnocení, takové střední.

Chodil jste i Vy na degustace vín jako degustátor?
Ano, ale to bylo dříve. V posledních letech už jenom nalévám. Tam si člověk ochutná i dobré vzorky a nenese zodpovědnost za to hodnocení.

Z čeho má vinař největší strach?
Z nemocí, které ho můžou potkat ve vinohradě, ale potom i ve sklepě. Octěnka, aceton, to jsou takové pohromy, se kterýma nejde nic dělat. To je špatné i na vypálení.

Říkal jste si někdy, že s vinařením skončíte?
No to si říkám. Jelikož jsem měl těch osmdesát a to už bych neměl do toho vinohradu chodit, takže vinohrad prodám. Mám teď nějaké víno, které mně vydrží pár roků a potom budu chodit za kamarádama. ( směje se )

Máte komu předat pomyslné žezlo vinaření?
Nemám. Moji synové si zvolili takovou bezpečnostní vzdálenost od domu. Jeden je ve Zlíně, druhý v Dunajovicích, takže nemám.

Jak hodnotíte ročník 2018?
Letošní ročník byl úžasný. Mám všechny demižony padesátky plné. Musel jsem čekat, až se mi uvolní alespoň jeden, abych mohl stáčet.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Držím se doporučení doktora Šamánka, který doporučuje vypít čtyři dcl vína denně. Při stáčení vína si naplním pár lahví půllitrových a z těch si téměř každý den jednu vezmu a večer si dám ty tři nebo čtyři dcl. Zbytek si nechám na druhý den.

Je leden, co dělá vinař v tomto měsíci?
V lednu vinohrad ještě pořád spí, ale ve sklepě je práce pořád. Čeřím, stáčím, měřím síru, atd..

Jak odpočíváte?
Když mám volno, tak luštím sudoku ve všech možných podobách. Z knížky, z novin, tabletu, na internetu, prostě všude luštím sudoku.

Jakou radu byste dal začínajícímu vinaři?
Aby to dělal se srdcem na dlani jak nejlepší umí.

Chtěl byste dodat ještě něco na závěr?
Jen to, že několikrát za rok se jedu podívat do mého rodiště, kde žijí tři moji sourozenci. Blažej 83 let, Petr je stejně starý jako já a Maruška o 6 let mladší. Když se mě ptají, jak se na té Moravě mám, tak říkám, že všude je chleba o dvou kůrkách, ale tady máme to víno, tak ta kůrka lépe sedá. Prostě Strážnice je dobré místo na žití.

Za členy ČZS Strážnice Vám přeji do dalších let hlavně pevné zdraví a hodně vinařských úspěchů.

Ondřej Kočvara
Ve Strážnici dne 12.12.2018