Rok se nám přehoupl do druhé poloviny, dětem začaly prázdniny a já jsem navštívil pana Stanislava Strbačku, aby nám řekl, jak to víno vlastně dělá. Venku se teplota vyšplhala skoro ke třicítce, proto jsme si sedli u něj ve sklepě, kde slunce tolik nepraží a při pohárku jsem mu položil pár otázek.
Pan Stanislav Strbačka pochází ze Vsetínska, konkrétně z obce Halenkov. Posledních třináct let před odchodem do důchodu pracoval ve Bzenci na cihelně, kde navážel a vyvážel do pecí a z pecí cihly. Pravidelní návštěvníci Josefské výstavy vína ve Strážnici ho jistě znáte, protože Vás kontroluje u vstupu, zda máte zakoupenou vstupenku 🙂
Od kdy jste členem ČZS? Máte nebo zastáváte nějakou funkci?
To už je pomáli 20 roků. To byl předseda ještě pan Otakar Kolesík. První jsem byl jenom členem a pak jsem se stal důvěrníkem.
Kdo Vás přivedl k vinaření a díky komu jste se k vinaření vlastně dostal?
K vinaření jsem se dostal přes tchána. Oni měli velký vinohrad, 1000 hlav. To bylo když jsem sa seznámil s mojů. Já jsem neměl žádný vinohrad, protože su dostěhovaný z Halenkova. Potom když děda umřel, tak jsem ten vinohrad převzal po něm. Původně byl vinohrad na grefty. Starý vinohrad jsme teda vyklučili a nasadili nový. Teď máme zhruba 900 hlav v Příčných.
Jaký způsob vedení uplatňujete ve vinici?
Klasické střední, rýnsko-hessenské. Jeden kmínek, dva tažně.
Které odrůdy pěstujete?
Müller Thurgau, Moravský muškát, Veltlínské červené rané, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Frankovku.
Jaká je Vaše oblíbená odrůda?
Rulandské bílé. Když sa mně podaří tak aj Moravský muškát a z červených Svatovavřinecké.
Vzpomenete si ještě, jaké bylo první Vámi vyrobené víno?
To bylo ještě na začátku a podařilo sa mně udělat výborný MOPR – Moravský muškát. To byla moja první výroba.
V čem podle Vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Jak to leží, tak to běží a tak to udělám. ( směje se ) To ide samo když máš dobré hrozny. Záleží take kdy to sbíráš, kdy to začneš presovat, pak už to ide samo. Moc do teho nezasahuju.
Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař řídíte?
Desatero ( směje se ).
1. první sklenka jako med
2. druhou proto dáš si hned
3. třetí tobě chuti dodá
4. čtvrté nikdo neodolá
5. pátou chválit nepostačíš
6. šestou žízeň neuhasíš
7. po sedmé si pleteš esa
8. po osmé ti hlava klesá
9. z deváte jsi tutenkamen
10. po desáté už je ámen
Máte raději tradiční odrůdy a postupy nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných odrůd?
Já mám rád tradiční naše klasické odrůdy. S těma novýma jsem sa ještě moc nesetkal. Postupy take klasické. Někdy odkaluju mošt když dělám bílé víno. Červené hrozny odstopkuju, ale bílé nechávám aj se stopkama.
Mění se podle Vás nějak zásadně v posledních letech kvalita našich vín?
U mňa určitě. V posledních pár rokoch sa mně moc nedařilo. Až v loni sa mně povédla Frankovka. Jinak se to určitě mění, nové odrůdy, nová technika. To má všecko vliv na kvalitu vína.
Co si myslíte o BIO/EKO vinaření?
To mně zatím nic neříká. Slyšel jsem o tem v rádii, viděl jsem to aj v televizi, ale zatím mně to nic neříká.
Jaké jste používali dřív postřiky?
Kuprikol a sulikol. Pak už jsme používali ty moderní, jak vycházaly. Karathane new aj jiné. Ale pamatuju si ještě na začátku, kdy naša babka, jako tchýně, rozprašovala ve vinohradě ještě práškovů síru takovým ručním fukarem.
Co Vás na práci vinaře nejvíce baví?
Baví mňa zmítání a zavlékání, potom stříkání a samozřejmě na podzim sběr, vinobraní. I ta poloha teho mojého vinohradu je pěkná, druhý kopec od Žerotínu a pohled na Buchlov, Skalicu a okolí.
Kterého ze svých vinařských úspěchů si nejvíc ceníte?
Momentálně loňského diplomu, kdy jsem dostal ve Skalici 89 bodů za Frankovku.
Kterou část roku nejraději chodíte do vinohradu a proč?
Na jaro, i když je nejvíc práce a na podzim, když už je to vinobraní. To už sa na to těšíš, když je to zdravé to hrozno. Byly roky, kdy to všecko hnilo a musel jsem to dávat všechno do směsky.
Z čeho má vinař největší strach?
Když je mokrý rok, to sů plísně. Musíš to každů chvílu stříkat, aby to neplesnivělo.
Říkal jste si někdy, že s vinařením skončíte?
Zatím ne, dokud mě to baví tak ne, to vůbec.
Případně máte komu předat pomyslné žezlo vinaření?
Vypadá to u mňa, že ne, to nehrozí. To znamená, že kluk sa na to vykašle a dcera říkala, že když to dostane ona, tak to do roka prodá. Jedině, že by to převzalo nějaké moje vnouče. Vnučku mám, ale ještě je malá.
Na který dobrý nebo špatný ročník vzpomínáte?
Na roky 2014 – 2016, to jsem neměl žádnů dobrů úrodu. Buď bylo veliké sucho a nebo zas mokro a začalo to plesnivět.
Jak hodnotíte ročník 2018?
To byl pěkný ročník, to sa nemožu zlobit.
Kolik vína denně obvykle vypijete?
Jak bych ti to měl říct. Když su ve vinohradě, tak si zředím víno z vodů a piju to na žízeň, takový vinný střik, jak sa říká. Ale zhruba tak 3 litry za týden. Když su doma sám, tak mňa to ani nenapadne si zajít do sklepa, ale když dojde návštěva tak to vypijem aj 2 litry. Záleží na situaci. A nebo s mojů si dáme po pohárku.
Víno a vliv na zdraví, co si o tom myslíte?
Když ti řeknu pravdu, tak radši budu pit víno, než jak sa říká abych kůpil mléko. Určitě to má pozitivní vliv na zdraví. Však aj doporučujů 3 dcl na večer.
Je červenec, co dělá vinař v tomto měsíci?
Vyplévá, zavléká a stříká. Už začne to období pravidelného stříkání.
Jak odpočíváte?
Když mám čas, tak sa idu projít do Rosocháču, chodím se psama ven a nebo se dívám na televizu. A nebo když mě to naštve, tak su ve sklepě. ( směje se ).
Za členy ČZS Strážnice Vám přeji do dalších let hlavně pevné zdraví a hodně vinařských úspěchů.
Ve Strážnice dne 18.6.2019
Ondřej Kočvara