V letošním krásném zářijovém podzimu jsem se vypravil za panem Josefem Večeřů do Rumunské ulice, abych mu položil pár otázek.
Pan Josef Večeřa si od roku 2006 užívá zaslouženého důchodu. Celý život pracoval v zemědělství ve Strážnickém družstvě jako opravář zemědělských strojů.
Nejen při pohárku jeho výborného Fraštáku vznikl tento říjnový rozhovor s vinařem.
Od kdy jste členem ČZS? Máte nebo zastáváte nějakou funkci?
K zahrádkářům jsem vstoupil ve 49 letech, to bylo v roce 1995 a mám funkci důvěrníka.
Kdo Vás přivedl k vinaření a díky komu jste se k vinaření vlastně dostal?
Já su ve vinohradě od dětství. Rodiče měli vinohrad v Horním Štamfátě, zhruba 400 hlav, který jsem po nich převzal. Obdělával jsem pak ještě jeden vinohrad v Mrhoni, ale ten byl v nájmu a dnes už ho nedělám.
Upravoval jste nějak původní vinohrad po rodičích?
Dá se říct, že ne. Je to původní vinohrad, který má asi 40 roků. Sadil jsem ho ještě s rodičama. Původně to bylo teda na grefty a vedení na hlavu. Z toho se pak vyklučila každá druhá hlava a natahlo se to na drátěnku na střední vedení rýnsko-hessenské. Dva kmínky, jeden tažeň.
Které odrůdy pěstujete?
Mám tam Frašták, Ryzlink rýnský, Műller Thurgau a Frankovku.
Jaká je Vaše oblíbená odrůda?
Když jsem měl ještě v nájmu ten druhý vinohrad, tak tam byla moje oblíbená odrůda Chardonnay. To bylo takové nejchutnější.
Vzpomenete si ještě, jaké bylo první Vámi vyrobené víno?
To už si nevzpomínám. Když už otec nemohl, tak jsem to začal dělat sám. Nevzpomínám si, že by sa mně nepovédlo. Na tu dobu to byl takový standart.
V čem podle Vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
V tom umění to udělat. Musí člověk vědět ty základy výroby vína, ošetřování vína, síření, atd.. Zkrátka ve znalostech.
Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař řídíte?
To co jsem sa naučil, tak to dělám furt stejně, popř. si něco přečtu v knížce.
Máte raději tradiční postupy při výrobě vína nebo jste spíše zastáncem moderních metod?
Su aj zastáncem moderních postupů při výrobě vína. Odkalování, čiření vína, to jsme doma dřív nedělávali.
Kdyby jste srovnal vína před 30ti, 40ti lety a teď, jaká se dělala dříve vína?
Dřív vína nebyly tak dobré jak dnes. Tehdy se jen sířilo, aby sa to nepokazilo. Když to bylo v sudoch, tak to bylo roztáhané, nebylo to tak kvalitní. Lidé se tomu tak nevěnovali. Teď je pěkné počasí. Dřív se hrozny brávali při nižší cukernatosti. Frašták měl 16° a to byl dobrý Frašták. Teď má aj 20° když sa podaří.
Jaké jste používali postřiky k ošetření vinic?
Klasika – Kuprikol a Sulikol. Teď už sů nové postřiky. Já se snažím, aby poslední postřik ve vinohradě byl měďnatý a nemože sa stat, že to pak chytne sirku. V loni jsem měl snad podruhé za život co vinařím sirku a dávám to za vinu tomu, že jsem to nakonec nepostříkal tů měďů. Taky to ovlivňovalo počasí, dřív sa tolik nestříkalo.
Mění se podle Vás v posledních letech kvalita našich vín?
Kvalita se zlepšuje. Každý o to víc pečuje. Dřív to dělali lidé jenom po fajrontoch až na to měli čas. Myslím, že i díky počasí se kvalita hroznů zlepšuje.
Co si myslíte o BIO/EKO vinaření?
Temu nevěřím. Bez postřiků to neide udělat.
Co Vás na práci vinaře nejvíce baví?
Já jsem s tím vyrůstal a patří to už ke mně. Mňa baví všecko. Vzpomínám si, když jsme měli vinohrad, to jsem byl ještě školák, měli jsme ho na grefty samozřejmě a všechno se dělalo tehdy ručně. Měli jsme aj koňa, ale s koněm sa to zoralo jenom na zimu. A když sa to škrábalo tým škrabákem, ta zem byla kyprá, to tak krásně šlo a dělalo sa to cůfačky.
Dřív taky když se vázal vinohrad, tak se vázal slámů. To byla sláma režná, na to udělaná, když sa sklízala rež. Rež má dlůhé stébla a musela se vymlátit ručně, aby se neporušila ta sláma. To vázal otec.
Kterého ze svých vinařských úspěchů si nejvíc ceníte?
V loni jsem dostal diplom na naší výstavě ve Strážnici za Frašták, vítěz odrůdy. Předloni ve Vnorovech, taky vítěz odrůdy za Rosé z Frankovky.
Kterou část roku nejraději chodíte do vinice a proč?
Tam nevidím rozdíl, chodím tam rád každů část roku. Rád jsem chodíval, když sa střihalo, aj ve sněhu, když byl pěkný slunečný den. To byla pohoda.
Z čeho má vinař největší strach?
Co mám největší strach tak z jarních mrazů. Jednou byl takový paradox, že většinů zmrznů jarním mrazem spodní hlavy v nížině, ale jednou zmrzly hlavy nahoře a spodní nezmrzly. To bylo v tom vinohradě co jsem měl v nájmu v Mrhoni. Tehdy byl větr severák a on sa opřel do tych kopců navrchu a do tych vinohradů a tam to zmrzlo. Ty doliny to přeletělo a tam to zmrzlé nebylo.
Říkal jste si někdy, že s vinařením skončíte?
Staré pořekadlo říká: ,, vinohrad má jít vinařovi na pohřeb a né vinař vinohradu ,,.
Máte komu předat pomyslné žezlo vinaření?
To záleží na synoch, jestli budů chtět ve vinaření pokračovat.
Na který dobrý nebo špatný ročník vzpomínáte?
Špatný ročník si pamatuju, jak jsme měli ten mladý vinohrad, tehdy nám to zmrzlo. Nějak kolem roku 1980. Vím, že jsem nejel ani na vinobraní, jenom jsem se tam zastavil autem a donésl jsem to v čepici. Taký byl špatný rok.
Jak hodnotíte ročník 2018?
Na množství hroznů to byl dobrý rok.
Kolik vína denně obvykle vypijete?
Jak kdy. Někdy půl litra, někdy míň a někdy nic, podle situace, když je potřeba třeba řídit. Nepijával jsem nikdy moc, tak maximálně teho půl litra.
Víno a vliv na zdraví, co si o tom myslíte?
Myslím, že víno má vliv na zdraví. Když je člověk nachladěný tak je ideální svařák. Doma máme knížku Víno jako lék, kde jsou popsané různé neduhy a jak je léčit. Nesmí se to přehánět, to už je člověk potom alkoholik.
Je říjen, co dělá vinař v tomto měsíci?
Kolem vína už chodí, opatruje ho. Dřív sa v říjnu ještě sklízelo. Ve vinohradě začínalo vinobraní koncem září. Jinak už se pomalu můžou začít kultivační práce, orba, atd..
Jak odpočíváte?
Odpočinek je sedět doma u televize. Jinak to nepovažuju za prácu, když doma dělám něco na dvoře. Chovám ještě králíky, slepice, kačeny, s tím sa bavím.
Jakou radu byste dal začínajícímu vinaři?
Když má na to chuť, tak do teho půjde, když nemá, nepůjde. Mosí chtět. Dneska už je různých možností kde získat znalosti. Musí mět chuť. Já obdivuju mladých vinařů.
Za členy ČZS Strážnice Vám přeji do dalších let hlavně pevné zdraví a hodně vinařských úspěchů.
Ondřej Kočvara
Ve Strážnici dne 18.9.2019